Tradiční a kvalitní betonovou podlahu si navíc zvládnete vyrobit i sami. Na následujících řádcích vám proto přinášíme praktické informace, kde všude můžete betonovou podlahu použít, jaké jsou její výhody, jak betonovat podlahu i jaké nářadí a materiál k tomu budete potřebovat.
Beton je tvořen pojivem (cementem), plnivem (pískem) a vodou, která během zrání betonu vysychá. Kromě klasické betonové směsi, tzv. cementové mazaniny , se kterou si zvládnete vybetonovat podlahu svépomocí, existují i další druhy betonových podlah. Využít lze výrazně dražší litý beton realizovaný moderními technologiemi, který vyniká vynikající pevností, či anhydritový potěr – další typ lité podlahy, která je na bázi síranu vápenatého, a je známý pro své výborné samonivelační vlastnosti, pevnost i tepelný odpor. Existuje i tzv. suchý potěr vznikající tak, že se vysype cement a umělé kamenivo do obvodové konstrukce a zakončí deskou (zejm. OSB deskou). V případě potřeby nižšího zatížení lze aplikovat lehčený beton, který má menší objemovou hmotnost.
Beton využijete při rekonstrukci podlahy i do novostaveb
Jak už bylo zmíněno v úvodu, betonová podlaha je skutečně velmi univerzální. Použít ji lze jak při opravách podlah ve starých objektech, tak v novostavbách, a to jak v rodinném domě, panelovém bytě, na chatě, chalupě, v dílně, garáži, sklepě i rozlehlé hale – včetně míst s potřebou vysokého zatížení. Kromě univerzálnosti použití má beton i řadu dalších výhod:
-
Výborné akumulační vlastnosti – vzhledem k tomu, že se betonová podlaha nedeformuje a nedegraduje při kontaktu s vodou, vyniká velmi dobrými akumulačními vlastnostmi (ty oceníte například i u podlahového topení, jelikož podlaha udrží dlouho teplo).
Pozor! Zmíněný anhydritový potěr naopak při kontaktu s vodou nabobtnává, plesniví a časem se rozpadá – je proto nevhodný do vlhkých prostor. Má ale o 20 % vyšší tepelnou vodivost než beton.
-
Vysoká odolnost proti plísním – beton je materiálem, který neplesniví, proto se hodí i do vlhkých prostor.
-
Snadná práce – s namíchaným betonem se díky tomu, že je směs pouze vlhká (nikoli tekutá), velmi dobře pracuje, a vybetonovat podlahu tak zvládnete s trochou šikovnosti i bez předchozích zkušeností.
-
Skvělá rovinnost – pokud jste alespoň trochu zruční, podaří se vám při betonování podlahy dosáhnout skvělé rovinnosti (standardně je možné docílit rovinnosti 2 mm na 2 m). U betonu nejsou překážkou ani spády (u anhydritu není spádování možné).
-
Nízká cena – ve srovnání s ostatními materiály vhodnými pro vytvoření podlahy je beton přibližně o třetinu levnější.
- Možnost vylepšení betonu – betonové směsi lze doplnit o různé přísady pro vylepšení vlastností betonové podlahy.
Praktický tip: Beton je materiál, který se smršťuje a mohou v něm vznikat vlásečnicové trhlinky – zejména během prvního týdne po položení podlahy. Proto je u větších podlahových ploch (nad 35 m2, příp. topnými okruhy a ve dveřích) třeba vytvořit v čerstvém betonu pracovní spáry.
Jak vyrobit beton a co je k betonování podlahy potřeba
Vzhledem k tomu, že betonová podlaha představuje základní vrstvu, na kterou se po jejím vytvrdnutí pokládají další vrstvy (hydroizolace, tepelná izolace, nášlapná vrstva), je třeba, aby byla zcela v rovině a vytvořena z kvalitního materiálu. Pokud zvolíte špatný cement či písek, rovné a kvalitní podlahy nedosáhnete. Proto byste měli použít praný písek o frakci 0/4 mm, příp. štěrk o frakci 4/8 mm a cement 32,5 R.
Před výrobou betonu si připravte povrch i potřebné pomůcky
Jelikož je použití betonu omezeno časem, je třeba připravit si předem vše potřebné. Kromě samotného materiálu budete potřebovat míchačku pro míchání betonu, kolečko, kýbl, lopatu, srovnávací lať, ocelové trubky či dřevěné hranoly pro urovnání betonové směsi na podlaze, vodováhu, metr (měřící techniku najdete zde), zednickou lžíci a hladítko.
Zdroj: Pixabay
Příprava podkladu závisí na místě, kde budete podlahu betonovat:
Budete-li betonovat na hlíně, je třeba pod betonovou vrstvu připravit podsyp štěrkem o frakci 16/32 mm ve vrstvě 10–15 cm.
U podlahového topení je třeba přidat do betonu ještě plastifikátor.
Při betonování podlahy přímo na základovou desku vyrovnejte podklad a převisy, a to ideálně pomocí jemného křemičitého písku pod desky polystyrenu.
Při aplikaci betonu na polystyren je třeba pokládka tepelné či kročejové izolace (desky musí být natěsno, mezery vyplňte montážní pěnou) a aplikace separační vrstvy.
Při betonování podlahy ve vyšším patře , pod kterým se nachází obytná místnost, položte na nosnou konstrukci stropu kročejovou izolaci z minerální vaty pro eliminaci přenášení hluku a vibrací.
Míchání betonu krok za krokem
Základem kvalitní podlahy, vysoké pevnosti a odolnosti proti mechanickému opotřebení je důkladné rozmíchání betonu, aby se propojily všechny složky. I když lze menší množství betonu připravit v kalfasu za pomoci lopaty nebo elektrického či aku míchadla, optimální je použít míchačku.
Složení betonu by standardně mělo být ze 4 dílů písku, 1 dílu cementu a přiměřeného množství vody, aby vznikla směs vlhké sypké konzistence, která nebude ani moc hustá, ani moc řídká (příliš řídká konzistence není vhodná, jelikož pevné částice při tuhnutí klesají ke dnu) – na jeden pytel cementu standardně postačí 15 l vody.
Postup při míchání betonu je takový, že vhodíte do míchačky 4 lopaty písku, 1 lopatu cementu a trochu vody a necháte promíchat. Tento postup můžete opakovat, dokud nenaplníte celou míchačku.
Zdroj: Pixabay
Postup, jak vybetonovat podlahu
Jakmile máte připravený podklad vč. obvodových pásů podél místnosti, připraveny veškeré pomůcky a namíchaný beton, můžete se pustit do práce. Vždy začínejte v nejvzdálenějším rohu místnosti a postupujte směrem ke dveřím. Místnost si optimálně rozdělte na plochy, ve kterých zvládnete provést aplikaci betonové podlahy vč. vyhlazení během 45 minut.
Na daný prostor aplikujte beton – minimální tloušťka podlahy by měla být 4,5 cm , optimální je však 5–7 cm. Potřebujete-li vybetonovat silnější vrstvu, je vhodné použít výztuž v podobě kari sítí, případně můžete tyto sítě nahradit přidáním vláken do betonu.
Nanesený beton důkladně hutněte, aby došlo k vyplnění všech mezer a v betonové desce nevznikaly dutiny – u větších ploch a náročných staveb vám práci může usnadnit motorový zhutňovač betonu s vysokým provozním výkonem .
Po zhutnění se následně beton strhává pomocí srovnávací latě. V případě, že beton někde chybí, došlo ke vzniku důlků atd., dohoďte beton lopatou či zednickou lžící a plochu opět latí srovnejte.
Jakmile je povrch rovný, je třeba jej ještě finálně vyhladit ocelovým hladítkem. Na větší plochy lze využít motorové hladičky na beton s velkými listy, které vám ušetří čas i námahu.
Jak dlouho tvrdne beton
Aby beton dosáhl těch nejlepších vlastností, je třeba nechat jej důkladně vyzrát. I když je pochozí již přibližně po 48 hodinách, pamatujte, že zrání betonu trvá 1 měsíc při 4 cm tloušťky a dále 2 týdny na každý další 1 cm. Chcete-li pokládat na betonovou podlahu dlažbu, můžete tak učinit již po dvou dnech, u ostatních podlahových krytin je však vhodné počkat na úplné vyschnutí betonu.
Během zrání betonu je třeba zabránit jeho rychlému vyschnutí spojeného s praskáním betonu – proto ho každých pár hodin v prvních 3 dnech lehce zkropte vodou, nebo na podlahu položte navlhčenou geotextilii (zejména na viditelně suchá místa).
Doporučení na závěr
Chcete-li se pustit do betonování podlahy svépomocí, pamatujte kromě výše uvedených informací a postupů také na to, že při teplotách klesajících pod 5 °C dochází ke zpomalování zrání betonu, které se zastavuje při teplotě 0 °C a nižší. Aby podlaha splňovala všechny vlastnosti, kterými beton vyniká, je třeba pustit se do betonování při teplotách přesahujících alespoň 10 °C – tato minimální teplota by pak měla být zajištěna po celou dobu zrání.