V tomto článku se podíváme na to, jaké práce je třeba provést na trávníku na podzim, zda shrabat listí, či nikoliv, kdy naposledy sekat trávník, kdy vertikutovat, i to, zda je vhodné hnojit trávník před zimou.
Podzimní péči o trávník je optimální provádět na konci září či během prvních 14 dnů v říjnu – vždy ale závisí na předpovědi počasí. Údržbu zahrady je třeba dokončit předtím, než teploty klesnou pod 5 °C . Pokud je však teplý a mírný podzim, může ještě v průběhu října růst tráva, jakož se i držet listí na stromech, a údržbu je tak možné provádět i později.
Sekání trávy před zimou, zásadní je zvolit správnou výšku
I na podzim je třeba ještě vytáhnout sekačku na trávu. Při teplotách do 9 °C totiž tráva stále roste, proto je sekání často nutné i ve druhé polovině října, příp. na začátku listopadu, je-li podzim teplý. Důležité však je myslet na to, aby trávník nebyl ani přerostlý, ale ani příliš krátký. Ideální výška by měla být cca 5 cm – ta zajišťuje, že se trávník na jaře rychle zregeneruje a také je vhodná pro lepší vstřebávání živin. Nižší tráva je pak náchylná k vymrznutí, vyšší zase naopak vede k zadržování vody, což může podporovat množení plísní v trávníku a vést ke vzniku plísňových chorob. A právě kvůli plísním je třeba při sekání trávu sbírat do sběrného koše sekačky, nebo ji shrabat – nikdy ji nenechávejte přes zimu ležet na zemi.
Opomenout byste při sekání trávy neměli ani hůře přístupná místa pod stromy či keři, jakož i trávu kolem plotů či chodníků – tam poslouží strunové sekačky. Na menších, hůře dostupných místech pak namísto křovinořezu či sekačky můžete využít přesné a ergonomické nůžky na trávu.
Praktický tip: Nejen na podzim, ale i během hlavní sezóny byste vždy měli zkracovat trávník maximálně o třetinu jeho délky. Jestliže je tráva přerostlá, rozdělte její sekání do více etap, mezi kterými dodržíte odstup několika dnů
Přečtěte si také --> Vyberte si vhodnou sekačku na trávu.
Spadané listí je třeba shrabat
Stejně jako u posekané trávy platí i u listí, že je třeba jej před zimou shrabat. Ladem ponechaná posekaná tráva, spadané listí, ale i popadané ovoce mohou v průběhu podzimu vést ke vzniku sněžné plísně, houby, která se projevuje hnědými skvrnami a bílým povlakem v trávníku. Neshrabané listí pak může způsobit žloutnutí trávy a infikování plísňovými chorobami.
Proto hrabejte na konci sezóny padající listí alespoň jednou týdně – na pomoc si kromě hrábí můžete vzít také vysavač na listí, který vám ušetří práci. Sesbírané listí můžete zužitkovat na kompost, když ho vhoíte do kompostéru, případně jej můžete shrabat na hromadu ke kořenům stromů, kde poskytne v zimě útočiště ježkům a drobnému hmyzu. Využít jej ale můžete také jako mulč v záhonech či u keřů – jen dejte pozor na listí z ořešáku, které je kyselé a mohlo by způsobit nadměrnou kyselost půdy, a tím vést k ohrožení vaší budoucí úrody.
Praktický tip: Při hrabání listí nezapomeňte také rozhrabat krtiny, zarovnat nejrůznější hrboly a seříznout drny – k tomu vám poslouží rýč či ostrá motyka.
Vertikutace na podzim pro hezčí trávník na jaře
Na konci září či začátku října byste také měli přistoupit k vertikutaci trávníku. Pomocí ní provzdušníte trávník, odstraníte zbytky odumřelé trávy, travní plsť či mech, zlepšíte přístup živin, vláhy i světla, podpoříte mohutnější růst kořenů a docílíte toho, že trávník na jaře bude hustý a sytě zelený.
Vertikutaci provádějte pouze u trávníků starších 3 let, ideálně 2–3 dny po dešti a použijte výkonný akumulátorový, elektrický či benzínový vertikulátor – u zahrad do velikosti 800 m 2 vám postačí aku či elektrický pohon, u větších ploch volte benzínový vertikutátor. Máte-li pouze malou předzahrádku, můžete ji provzdušnit ručně propícháním pomocí speciálních dutých vidlí. Po dokončení vertikutace pak důkladně vyhrabte hráběmi veškerý odpad.
Hnojení a dosev trávníku
Propustnost půdy po vertikutaci můžete zlepšit pomocí jemného křemičitého písku o velikosti zrn 0,5–1,5 mm, který pomocí posypových vozíků nebo rozmetačů hnojiv rovnoměrně aplikujete po celém trávníku (optimálně 6 litrů písku na 1 m 2 trávníku). Pískováním zároveň omezíte tvorbu travní plsti a mechu a umožníte, aby trávník rychleji osychal po dešti.
Jak a kdy hnojit trávník
Pro vytvoření lepších podmínek pro růst trávy a dodání vitality pro zvládnutí zimy je vhodné trávník pohnojit. Využít můžete kompost z vlastního kompostéru, nebo speciální trávníkové hnojivo. Volte podzimní trávníkové hnojivo, které obsahuje více draslíku, jenž zvyšuje odolnost trávy proti mrazu.
Pro hnojení celé plochy trávníku je optimální granulované hnojivo, které rozházejte rukou v kruzích (ideálně v den, kdy nefouká vítr).
Máte-li trávník napadený houbovými chorobami, je vhodné použít vícesložkové hnojivo s přídavkem síry.
Chcete-li pohnojit pouze místa, která jste dosévali, můžete použít i tekuté hnojivo.
Na místech, kde potřebujete zvýšit pH půdy, je vhodné přistoupit na podzim k vápnění trávníku.
Hnojení byste měli provádět ideálně na konci září, aby měl trávník ještě alespoň měsíc čas na regeneraci před zimou, nic ale nepokazíte ani hnojením v průběhu října.
Dosev trávníku
V případě, že vám trávník přes léto vyschnul nebo se objevila holá místa v důsledku mechanického poškození nebo nadměrné zátěže, je vhodné po vertikutaci, pískování a pohnojení provést ještě dosev. K dosévání trávníku na podzim přistupte u lokálního poškození, nebo tehdy, kdy celkové poškození trávníku nepřesahuje více než 60 %. Je-li poškození větší, počkejte s dosevem na jaro – plošný dosev by nemusel zimu přečkat.
Pro dosev vždy použijte semeno či směs, kterou jste na své zahradě použili původně, přičemž na 100 m 2 plochy vám vystačí přibližně 4 kg osiva. Aby travní semeno začalo klíčit, je vhodné vyset jej den či dva před deštěm, případně jej zalít a dále alespoň během prvního měsíce zajistit jeho zavlažování – při používání hadice či zavlažovacího systému však buďte opatrní, aby nedošlo k vyplavení osiva v důsledku silného proudu vody. Po dosevu byste pak neměli na oseté plochy několik týdnů vstupovat.