Jen dostatečně ostrý pilový kotouč je bezpečný a dosahuje precizních výsledků. Pokud se kotouč ztupí, výsledkem budou otřepené řezy a práce bude mnohem více namáhavá. V případě velkého ztupení se může kotouč také tzv. vyhřát, což znamená, že se zvlní, začne více oscilovat a práce s ním bude nejen nepřesná, ale také velmi nebezpečná – takovýto kotouč je třeba ihned vyměnit.
Typy pilových kotoučů
Na trhu dnes nalezneme celou řadu pilových kotoučů na cirkulárku a jejich výběr závisí na vašich požadavcích řezání i na tom, jakou cirkulárku (okružní pilu) zvolíte. Na cirkulárce můžete s použitím vhodného kotouče řezat dřevo, plasty i kovy, a dosahovat tak přesných řezů v různých úhlech a směrech.
Obecně platí, že čím větší kotouč použijete, tím hlubšího řezu dosáhnete. Čistotu řezu pak určuje počet zubů – čím více jich kotouč má, tím čistšího řezu dosáhne (pro podélné řezání masivního dřeva je však vhodný menší počet zubů, aby byly dobře odváděny piliny).
Důležitou roli hraje také tvar zubů pilového kotouče, přičemž střídavý tvar zubů je vhodný pro rychlé a přesné řezání dřevěných materiálů, dutinkový tvar zubů pro řez dřevotřískových a laminovaných desek a trapézový tvar zubů pro přesné řezání plastů, neželezných a kompozitních materiálů.
Dalším důležitým faktorem u pilových kotoučů je použitý materiál:
-
Pilové kotouče z nástrojové oceli – jedná se o levnější variantu kotoučů, která je vhodná zejména pro řezání, jež nevyžaduje vysokou kvalitu řezu (např. zpracování palivového dřeva), nebo pro další strojové opracování připravovaných dílů zejména při hobby využití. Tento typ kotouče je připraven k okamžitému použití, jeho nevýhodou však je kratší životnost ostrých břitů – rychle se otupují, avšak naostřit je zvládnete i v domácích podmínkách.
-
SK pilové kotouče neboli kotouče s břity ze slinutého karbidu – vynikají vysokou kvalitou a precizností řezu, jakož i dlouhou životností naostřeného břitu. I když jsou SK plátky tvrdé, jsou křehké, a tím náchylnější k vyštípnutí – je proto třeba, aby byly opravdu precizně nabroušeny. Samotnou břitovou destičku lze v případě vyštípnutí vyměnit, avšak následně je třeba přebrousit celý kotouč – toto broušení je třeba provádět na kvalitních CNC bruskách, které nabrousí kotouč s minimálním úběrem materiálu, a nesníží tak životnost plátků.
Kdy a jak nabrousit kotouč na cirkulárku
K broušení pilových kotoučů je třeba přistoupit ve chvíli, kdy začnete pozorovat zhoršenou kvalitu řezu, dochází ke zvýšenému odporu při řezání, pila vydává při řezání neobvykle hlasitý zvuk nebo se objevují nadměrné či neobvyklé vibrace. O nedostatečně nabroušeném kotouči může vypovídat i tvar třísky – ta by měla být dlouhá a plynulá, v opačném případě je třeba kotouč nabrousit.
Bez čeho se při broušení kotoučů pil neobejdete
Než se pustíte do broušení kotouče z cirkulárky, je třeba připravit si potřebné brusné nástroje a další pomůcky. Potřebovat budete:
-
Brusné nástroje – pro běžné, občasné broušení vám postačí ruční pilník. Pro pilové listy z tvrzené oceli jsou vhodné diamantové pilníky.
Použít můžete také brusný kámen pro přesné broušení či speciální brusky na pilové kotouče pro rychlé a vysoce kvalitní ostření. -
Upínací zařízení (svěrák), pomocí kterého bezpečně uchytíte kotouč během broušení.
-
Ochranné pomůcky, jako jsou rukavice, ochranné brýle a příp. respirátor, které vás ochrání před poraněním.
-
Čisticí prostředky k odstranění nečistot a pryskyřice z kotouče.
-
Značkovač k označení zubů, které jste již nabrousili.
Jednotlivé kroky nezbytné před broušením pilových kotoučů
Než se pustíte do samotného broušení kotouče, je třeba jej na tuto činnost připravit. Kotouč můžete brousit buď uchycený v cirkulárce (pomocí pilníku nebo brusného kamene), příp. vyjmutý z cirkulárky (pomocí brusky na broušení pilových kotoučů).
-
Pro broušení přímo na hřídeli cirkulárky odpojte stroj z elektrické sítě, a kotouč pak zaklínujte pomocí dvou dřevěných klínků tak, aby se neprotáčel a nechvěl se.
-
Pro vyjmutí kotouče vždy odpojte cirkulárku od elektrické sítě, zajistěte kotouč pomocí dřevěného klínu nebo speciálního blokovacího nástroje, abyste zabránili jeho otáčení, a následně pomocí vhodného klíče povolte matici, jež drží kotouč na hřídeli. Nakonec opatrně sejměte kotouč z hřídele.
Před samotným broušením je třeba kotouč důkladně očistit od veškerých nečistot, pilin a pryskyřic. Následně zkontrolujte stav kotouče, zda není poškozený nebo prasklý – v opačném případě jej nepoužívejte a vyměňte jej za nový.
Jak nabrousit kotouč na cirkulárku krok za krokem
Pamatujte, že v domácím prostředí je možné brousit pouze pilové kotouče z nástrojové oceli. Broušení pilových kotoučů s SK plátky je možné pouze ve speciálních brusírnách či servisech. Stejně tak byste měli do rukou profesionálů svěřit silně opotřebené či poškozené kotouče, kotouče s nestejným rozvodem nebo ty, které se při práci vlní. Nevhodné na domácí broušení jsou i kotouče s lomenými zuby – ty se lépe brousí pomocí strojního vybavení.
Mějte také na paměti, že nebezpečná je nejen práce s tupými pilovými kotouči, ale i práce s kotouči, jež mají nerovnoměrně obroušené zuby či vykazují trhlinky – broušení proto musí být vždy provedeno precizně. Pokud tedy nemáte dostatek zkušeností s broušením, svěřte jej do rukou odborníků vždy!
-
Ujistěte se, že je cirkulárka odpojena od elektrické sítě a kotouč je správně zajištěn.
-
Pomocí značkovače si označte první zub, který budete brousit.
-
Před samotným broušením je nutné srovnat a tzv. rozvést všechny zuby kotouče – ostří zubů opatrně obruste plochým pilníkem po plošce zubu ve vodorovné poloze. Pomocí trojhranného pilníku následně srovnejte do roviny i mezery (tzv. paty) zubů. Dále je třeba docílit stejnoměrného rozvedení zubů na obou stranách, tzv. šraňku, aby pila netáhla do více rozvedené strany pilového listu. Poslouží vám k tomu speciální rozváděcí kleště, se kterými nejprve upravte jednu stranu ob zub a následně druhou stranu (rozvod stačí zkontrolovat a provést při každém čtvrtém broušení).
-
Po srovnání a rozvedení můžete přistoupit k samotnému broušení – z jedné strany nabruste zuby jemným trojúhelníkovým (pilařským) pilníkem v příslušném sklonu sudou řadu zubů a poté z druhé strany lichou řadu. Každý zub naostřete stejným počtem tahů (optimálně 3–5 tahů) – pamatujte, že vždy je třeba naostřit všechny zuby kotoučové pily, nikoliv jen ty, které se vám zdají méně naostřené. Respektujte přitom úhel zešikmení zubů a dodržujte stejnoměrný úběr materiálu – v opačném případě by kotouč nebezpečně vibroval (a to zejména při rozběhu a doběhu).
-
Nejsou-li po naostření dostatečně ostré všechny zuby, zopakujte proces broušení (opět dodržujte počet tahů a broušení všech zubů).
-
Jakmile máte ostření zubů hotové, obtáhněte jednotlivé zuby obtahovacím nebo brousicím kamenem podél ostří.
-
Po naostření zkontrolujte, zda jsou všechny zuby nabroušené stejně, zda je kotouč rovný a očistěte jej od nečistot.
Pro správnou funkčnost a dlouhou životnost je nezbytná správná péče
Aby vám pilový kotouč sloužil tak, jak má, a zároveň co nejdéle, je třeba dopřát mu pravidelnou péči. Kromě samotného ostření zubů je třeba udržovat kotouče v čistotě za pomoci vhodných chemických přípravků a chránit je před korozí. Pravidelně také kontrolujte jeho stav a v případě potřeby ho vždy znovu nabruste nebo odneste k profesionálovi, který se o něj postará.
Při samotném broušení se snažte vyvarovat běžných chyb, jako je nerovnoměrné broušení (používejte vodítko nebo značkovač, abyste se ujistili, že brousíte všechny zuby pod stejným úhlem a do stejné hloubky), nadměrné broušení, které může poškodit kotouč a zkrátit jeho životnost, či nesprávný úhel broušení, jenž může změnit vlastnosti řezu a způsobit problémy.
Doporučení na závěr
Vzhledem k tomu, že je broušení pilových kotoučů poměrně náročnou disciplínou, která vyžaduje určitou dávku cviku, je lepší svěřit jej do rukou profesionálů. Ti zajistí, že kotouč bude nabroušený přesně a bezpečně a práce s ním bude precizní, efektivní, bez námahy a zvýšeného rizika poranění.