Jak na podzim stříhat růže

Stříhání růží na podzim má více důvodů – kromě zachování živin je v tomto období třeba zamezit odpařování přirozené vlhkosti z mladých výrůstků keříků, aby nedošlo k umrznutí rostliny. Tomu předejdete kromě řezu i nastýlkou a přikopčením keříků.

Pěstování růží není věda aneb kdy stříhat růže na podzim

Vypěstovat si vlastní růže na zahradě není složité, pokud jim věnujete potřebnou péči. K té patří i stříhání růží na podzim, které je – vyjma několika samočisticích odrůd – pro úspěch pěstování zásadní. 

Nejvhodnějším obdobím, kdy se stříhají růže, je konec října a začátek listopadu (tehdy už  byste neměli nechávat růže ani vykvést). Vždy ale závisí na podnebí a aktuálním počasí, stihnout byste měli řez před příchodem mrazíků.

Řez růží: Které druhy růží (ne)potřebují ostříhat 

Podzimní zahrada může zářit mnoha druhy růží, z nichž každý potřebuje trochu jinou péči. Drobnokvěté skalkové růže střih nevyžadují, stejně tak není třeba stříhat popínavé a pnoucí růže – u těch se pouze odstraní odkvetlé květy a příp. větvičky napadené chorobami.

Malý exkurz aneb víte, jaký je rozdíl mezi pnoucí a popínavou růží?

Popínavá a pnoucí růže není totéž, jedná se o dva druhy. Pnoucí růže má dlouhé, silné výhonky a velké květy, jež jsou buď jednotlivé, nebo seskupené do malých květenství. Popínavé růže rostou bujně, mají dlouhé a ohebné výhonky a kvetou během léta malými květy uspořádanými ve velkých květenstvích.

Naopak druhy, které na podzim řez potřebují, jsou keřové růže a růže na kmínku (stromkové růže). U keříkových růží se provádí drobné úpravy vršků, u stromkových růží se pomocí řezu rovnou tvaruje koruna. Až na polovinu výšky se pak na podzim stříhají také růže polyantky a čajohybridy (= velkokvěté růže).

Jak stříhat růže po odkvětu

Obecně platí, že při odstřihávání odkvetlých květů je třeba odstřihnout i kousek stonku – květ by se měl stříhat až u prvního velkého listu. Zároveň ale platí, že čím hlubší je řez, tím kratší dřevnatá část zůstane a tím déle pak v sezóně trvá, než růže vykvete.

Zatímco růže polyantky a čajohybridy vyžadují zkrácení až na ½ své výšky, stromkové a keřové růže se zkracují o 5–8 oček (očko je místem, ze kterého roste větvička s lístky, počítají se od prvního od kořene směrem nahoru). Střih je třeba provést ve vzdálenosti 1–2 cm od očka v místě, kde očko směřuje ven od středu keře, aby nedocházelo k zahušťování keře a křížení větviček. Na jaře pak můžete sestřihnout ještě další 3 očka.

Praktický tip aneb jaké si pořídit vybavení pro práci na zahradě

Pro stříhání nepotřebujete žádné zvláštní zahradní vybavení – možná ho dokonce máte doma nebo v dílně. Pro bezpečnou práci bez popíchání trny použijte pracovní rukavice a k provedení střihu kvalitní nůžky na stříhání. U těch vždy pamatujte, že musí být čisté, bez rzi a dalších nečistot, aby nedošlo k zanesení choroby do řezu.

Kromě samotného cíleného střihu je třeba na podzim odstranit také veškeré nemocné či poškozené výhonky, jakož i divoké výhonky vyrůstající z podnože v půdě, jež ubírají rostlině sílu (zpravidla mají sedmidílné zpeřené listy a světlejší barvu). Pamatujte, že nemocné větvičky nepatří do kompostéru, ale je třeba zlikvidovat je – ideálně spálit.

Jak zazimovat růže, aby nezmrzly

Na podzim je kromě řezu třeba růže přihnojit – vhodné je dát ke každému keři 3 lopaty kvalitního kompostu, a vytvořit tak podušku, která rostliny ochrání před mrazíky. Co byste rozhodně neměli provádět, je okopávání růží – nejen, že byste mohli poškodit kořeny, ale rostliny by byly náchylnější k promrzání. Naopak vhodné je kořeny a první očka přikopčit, a to kromě kompostu zeminou, pomocí chvojí či shrabaného listí.

Pozor na mulčovací kůru

Pokud máte u růží nasypanou mulčovací kůru, je třeba ji před zimou odstranit, jelikož by propouštěla mráz ke kořenům.

Choulostivé odrůdy růží můžete zakrýt bílou netkanou textilií, jutovým nebo papírovým pytlem, případně slámou. U mladých a ohebných rostlinek bez dřevěného kmínku lze opatrně ohnout větvičky k zemi a zahrnout je zeminou. U popínavých růží dejte pozor, aby neležely přímo na promrzající zemi – můžete je podložit chvojím.

Černá skvrnitost růží a další nemoci

Na závěr je třeba ještě upozornit, že růže jsou náchylné na nejrůznější nemoci. Nejčastější nemocí růží je černá skvrnitost, houbová choroba projevující se nejvíce na podzim, kdy jsou výrazné rozdíly mezi denní a noční teplotou, jakož i při nadměrné vlhkosti a chybném zalévání. Poznáte ji podle tmavých skvrn na horní straně listů. Listy postupně usychají a opadávají, napadené rostliny jsou oslabené a velmi náchylné ke zmrznutí. Vzhledem k tomu, že se tato nemoc růží šíří vzduchem, je třeba ji co nejdříve rozpoznat a zlikvidovat. Spadané listy, jakož i odstřihané větvičky spalte a keře ošetřete vhodnými přípravky. 

Další častou houbovou nemocí je padlí projevující se bělavým povlakem na listech a výhonech. Vzhledem k tomu, že přezimovává v poupatech jako podhoubí, je třeba ihned odstranit suchá poupata a květy. Setkat se můžete také se žlutými, oranžovými až tmavě hnědými skvrnami na růžích, které signalizují rez růžovou, nemoc, jež způsobí opadání všech listů a úhyn rostliny, není-li včas odstraněna. 

V případě jakékoli choroby růží je tedy třeba okamžitě použít speciální postřiky, jež zakoupíte v zahradnictví, a případně růže ošetřovat i preventivně. Jen tak si zajistíte bohatou úrodu květů v příštím roce.